Blog's not dead. Yet.
Manželka má ráda, takže musím trochu umět. :) Recept vychází z toho, že se dá v Albertu sehnat pytlík mletého maku 200 g. Hodnoty v závorkách jsou vypočtená čísla při z matematického rozšiřování receptu – následně zaokrouhlená, protože na gramy tady není potřeba si úplně hrát. Nepečeme to totiž až tak moc často. Pokračovat ve čtení „Makovec“
Původní inspirace je snad recept z videa na stream.cz. Recept jsem moc neupravoval, jen ho je potřeba poladit v závislosti na dostupnosti některých surovin. Rum doma obvykle mít nebudeme. Domácí koblihy jsou luxusní, kam se na ně hrabou rozmrazené kousky ze supermarketů. Nicméně je to relativně pracné, takže u nás se budou dělat jen velmi výjimečně. :) Pokračovat ve čtení „Domácí koblihy s náplní“
Na stáncích se píše staročeský, ale nemám to ověřeno. :D Recept je původně od Tescomy, byl přiložen k formám, které jsme si koupili. Obecně trdelník je relativně pracný a navíc je problém, pokud děláte více kusů než máte forem. Takže pokud to má být s dětmi kolem plotny časově únosné, alespoň maličko je to potřeba zjednodušit. Ušetřím jednu špinavou mísu, zbylé neužitečné bílky apod. :) Jinak v surovinách moc rozdíl není. Poznamenávám si sem ale i originál, to je vždy dobré zachovat a mít k dispozici to, z čeho se vychází. Pokračovat ve čtení „Staročeský trdelník“
Už ani přesně nevím, odkud pocházel základ našeho staršího receptu na cookies, který jsme používali v Praze. Ale něco malinko tomu chybělo. Takže nyní jsem se rozhodl zkombinovat náš starší recept a návod z kitchenette.cz. Moje fotka u příspěvku neukazuje, jak mají sušenky správně vypadat. Aby s těstem mohly pracovat i děti, tak jsem ho udělal trožku tužší a vlastní tvorba koulí dětmi udělala své, takže hrbolatá struktura povrchu sušenky se zde nekonala. Pokud se má těsto samo roztéct z koule do placky, chce to poměry surovin rozumně odladit. Ingrediencí není úplně málo. :) Pokračovat ve čtení „Americké sušenky cookies“
Mléčných výrobků se dá doma dělat spoustu. Já začal asi tím nejjednodušším, protože na nic složitější teď čas prostě nemám. Zkusil jsem sušenou kulturu od Milkomu – no fungovala. Zkusil jsem naočkovat jogurtem bio Hollandia – a fungovalo snad ještě lépe (chutnější výsledek). Sušené kultury pro domácnosti jsou relativně drahé a zamrazovat si z nich očkovací dávky na příště? – příliš pracné. Takže jogurt dělám vždy ze své předchozí generace, přičemž jednou za čas začnu od píky s koupeným novým kvalitním jogurtem. Níže dávám postup, základní znalosti načerpány z velké části z občasníku Mlékonoš. Pokračovat ve čtení „Domácí jogurt“
Foto je můj chleba, ale není přesně z tohoto receptu, z kterého dostanete ve střídce daleko více velkých bublin. Tento recept se více podobá receptům na klasické české chleby než recept v. 1, protože nechává klasicky prokvasit více žitné mouky, která je následně stravitelnější a chléb teoreticky o něco měkčí. Můžete klidně zkusit nechat prokvasit všechnu žitnou mouku, to se také běžně dělá. Ale pokud se Vám zdá chléb příliš kyselý, tak kvásku uberte a/nebo ho připravte v tužší konzistenci. Jak si vést kvásek pro přípravu tohoto receptu je zhruba popsáno zde. Co je důležité, že i tento recept si můžete vhodně rozvrhnout tak, abyste chléb byli schopní připravit odpoledne po práci a upéct večer. Do 12 hodin od prvotní myšlenky máte chleba (v případě, že máte dostatečně aktivní kvásek). Není větší problém přejít k tomu, abyste nepekli jen svátečně, ale abyste kompletně přešli z kupovaného na domácí chléb. Jdeme na to. Pokračovat ve čtení „Recept na domácí pšenično-žitný chléb v. 2“
Prakticky nezávisle jsem se dopracoval k tomu, že můj recept se trošku podobá tomuto. Doporučuji přečíst, protože je tam několik věcí celkem podrobně popsáno (včetně fotografií), což začátečníkovi pomůže a já na psaní románů čas nemám. Raději peču. :D Ale níže je můj postup, v kterém je základním cílem jednoduchost přípravy tak, aby vše probíhalo ráno nebo až odpoledne a večer. Než se pro tento recept rozhodnete, podívejte se ještě na můj další postup a recept v. 2. Přes den je člověk v práci nebo pryč a těsto si musí poradit samo. Harmonogram mám tak, že čerstvý chléb připravený k večeři, ale časy lze také snadno posunout, aby byl chléb k pozdní snídani nebo k obědu o víkendu. Používám systém vedení kvásku popsaný v mém příspěvku zde. Těsto má 1800 g, pečou se dva bochníky.
Pokračovat ve čtení „Recept na pšenično-žitný domácí chléb v.1“