Pokračuji v receptech. Když něco upečeme a upravím recept, napíši ho rovnou sem a už nepřepisuji domácí receptář. Tentokrát tedy recept na verzi perníčků, které jsou měkké již po upečení (a tedy určené k následné přímé konzumaci) a nemusí se dávat uležet. Původní recept pochází od Kateřiny Wolákové – PerníKáča, byl uveřejněn v časopisu Včelarství (ročník a číslo již nevím, mám nalepený v kuchařce jen výstřižek). Na fotce naše dcerka Adélka ujídá těsto. :D Pokračovat ve čtení „Perníčky měkké po upečení“
Americké sušenky cookies
Už ani přesně nevím, odkud pocházel základ našeho staršího receptu na cookies, který jsme používali v Praze. Ale něco malinko tomu chybělo. Takže nyní jsem se rozhodl zkombinovat náš starší recept a návod z kitchenette.cz. Moje fotka u příspěvku neukazuje, jak mají sušenky správně vypadat. Aby s těstem mohly pracovat i děti, tak jsem ho udělal trožku tužší a vlastní tvorba koulí dětmi udělala své, takže hrbolatá struktura povrchu sušenky se zde nekonala. Pokud se má těsto samo roztéct z koule do placky, chce to poměry surovin rozumně odladit. Ingrediencí není úplně málo. :) Pokračovat ve čtení „Americké sušenky cookies“
Zákaznická podpora produktů Electrolux ČR
Některé velké kuchyňské spotřebiče jsem si vybral od firmy Electrolux. Mám z minulosti zafixováno, že to není špatná značka. Líbila se mi totiž nabídka parních trub. Koupil jsem si EOB8S31X a k tomu i mikrovlnku. Z některých věcí u trouby jsem byl nemile překvapen. Pokračovat ve čtení „Zákaznická podpora produktů Electrolux ČR“
Recept na domácí pšenično-žitný chléb v. 2
Foto je můj chleba, ale není přesně z tohoto receptu, z kterého dostanete ve střídce daleko více velkých bublin. Tento recept se více podobá receptům na klasické české chleby než recept v. 1, protože nechává klasicky prokvasit více žitné mouky, která je následně stravitelnější a chléb teoreticky o něco měkčí. Můžete klidně zkusit nechat prokvasit všechnu žitnou mouku, to se také běžně dělá. Ale pokud se Vám zdá chléb příliš kyselý, tak kvásku uberte a/nebo ho připravte v tužší konzistenci. Jak si vést kvásek pro přípravu tohoto receptu je zhruba popsáno zde. Co je důležité, že i tento recept si můžete vhodně rozvrhnout tak, abyste chléb byli schopní připravit odpoledne po práci a upéct večer. Do 12 hodin od prvotní myšlenky máte chleba (v případě, že máte dostatečně aktivní kvásek). Není větší problém přejít k tomu, abyste nepekli jen svátečně, ale abyste kompletně přešli z kupovaného na domácí chléb. Jdeme na to. Pokračovat ve čtení „Recept na domácí pšenično-žitný chléb v. 2“
Recept na pšenično-žitný domácí chléb v.1
Prakticky nezávisle jsem se dopracoval k tomu, že můj recept se trošku podobá tomuto. Doporučuji přečíst, protože je tam několik věcí celkem podrobně popsáno (včetně fotografií), což začátečníkovi pomůže a já na psaní románů čas nemám. Raději peču. :D Ale níže je můj postup, v kterém je základním cílem jednoduchost přípravy tak, aby vše probíhalo ráno nebo až odpoledne a večer. Než se pro tento recept rozhodnete, podívejte se ještě na můj další postup a recept v. 2. Přes den je člověk v práci nebo pryč a těsto si musí poradit samo. Harmonogram mám tak, že čerstvý chléb připravený k večeři, ale časy lze také snadno posunout, aby byl chléb k pozdní snídani nebo k obědu o víkendu. Používám systém vedení kvásku popsaný v mém příspěvku zde. Těsto má 1800 g, pečou se dva bochníky.
- 50 – 80 g žitného kvásku (podle teploty a požadované délky kynutí)
- 1000 g mouky (30 % žitná chlebová, 10 % žitná celozrnná, 30 % pšeničná chlebová, 10 % pšeničná celozrnná, 20 % pšeničná bílá)
- 750 g vody (celková hydratace 76 %)
- 23 g soli (2,2 % mouky)
- 10 g kmínu (50 % celý, 50 % mletý, + volitelně posyp)
- semínka dle libosti (ubrat kmín)
Pokračovat ve čtení „Recept na pšenično-žitný domácí chléb v.1“
Můj 2. a 3. kváskový chléb
Toto ještě zdaleka není nějaký finální recept, ale jen další postupné poznámky k jeho vývoji. Na 2. a 3. chléb (z jednoho těsta) jsem měl již trochu více času na přípravu. A našel jsem i chvilku na lepší fotku.
- 1730 g celé těsto, 73% hydratace.
- 100 % 250 g pšeničný levain. 50 g starter z lednice, 200 g nový levain. (snížit)
- 10 % žitná celozrnná BIO, 10 % BIO pšeničná celozrnná BIO, 30 % pšeničná chlebová, 50 % běžná hladká. (zvýšit podíly celozrnných)
- Nepravá autolyse s kváskem 30 min. Poté 16 g soli (více) ve 30 g vody.
- Bulk fermentation: 5-6 hodin.
- Final proofing: cca 3 hodiny.
- Score: jeden bochník bez řezu, druhý s řezem.
- Pečeno v předehřátém skleněném pekáči Simax víkem dole.
- Bake: 250 °C 20 min s poklopem, 230 °C 20 min bez poklopu. (snížit na 15 min)
Práce s těstem na hraně lepivosti, ale ok, raději uděláno 1x stretch and fold. (Cíl je těsto bez nutnosti překládání, protože to nemohu dělat, když spím nebo jsem v práci.) Vyřešit větší propékání dolní strany chleba. (Nenahřívat víko pekáče? Alobal? Posun na vyšší úroveň v troubě?) Kůrka super. Chuť lehce kyselá, hodně pšeničná. No vždyť to byl pokus o víceméně pšeničný pecen, tak si nemám na co stěžovat. :) Ale další pokusy budou směřovat více k českému pšenično-žitnému kmínovému chlebu. Já i zbytek rodiny jsme na něj více zvyklí.
Recept na italskou neapolskou pizzu
Pizza, jakou ji máme rádi my. I s handicapem domácích podmínek (bez pizza pece) a bez surovin top italské kvality (italská mouka, buffalo mozzarella, rajčata, šunka) lze dosáhnout výsledku, který předčí nemalou část produktů z restaurací. Určitě těch českých. Chce to nějaký čas, ale výsledek stojí za to. Fotka od mé sestry, když byla u nás na obědě. Pokračovat ve čtení „Recept na italskou neapolskou pizzu“