Blog's not dead. Yet.
Trošku se tu z toho bez záměru stává food blog. Dělat těsto se dá docela dobře i s dětmi, takže asi proto. Alespoň že ty fotky se donutím dát poslední dobou většinou vlastní. Samotný základ těsta a myšléénka je od švagrové Simony O., která to sama určitě má také od někoho. Jak to u receptů bývá. Ale teď už je můj a budu si s ním dělat, co chci! A uuuž se stalo. :D Pokračovat ve čtení „Jablečný máslový koláč s drobenkou“
Mléčných výrobků se dá doma dělat spoustu. Já začal asi tím nejjednodušším, protože na nic složitější teď čas prostě nemám. Zkusil jsem sušenou kulturu od Milkomu – no fungovala. Zkusil jsem naočkovat jogurtem bio Hollandia – a fungovalo snad ještě lépe (chutnější výsledek). Sušené kultury pro domácnosti jsou relativně drahé a zamrazovat si z nich očkovací dávky na příště? – příliš pracné. Takže jogurt dělám vždy ze své předchozí generace, přičemž jednou za čas začnu od píky s koupeným novým kvalitním jogurtem. Níže dávám postup, základní znalosti načerpány z velké části z občasníku Mlékonoš. Pokračovat ve čtení „Domácí jogurt“
Dnes budou obzvláště vypečené… Je to sice jenom výrobek z „nezdravé“ bílé pšeničné mouky plné lepku, ale proč si je nedopřát alespoň jednou za uherský rok. Recept vychází od Cuketky. Jak jsem viděl na Youtube, od ní kopírovala (ukradla nebo koupila?) video Babiččina volba, co dělá mouky. Nechápu proč, recept na rohlíky by s trochou zkušeností dal začít úplně od nuly a stejně by to dopadlo dobře. V podstatě je pizza těsto obohacené nikoliv olivovým olejem, ale větším množstvím sádla. Rohlíky pouze z másla a mléka by mě dělat asi nenapadlo, ale nějaká kombinace s vodou a sádlem by asi šla. Pokračovat ve čtení „Recept na domácí rohlíky“
Dělat pořád dokola to samé je nuda. Takže svůj základní recept na chléb, který dělám nejčastěji, průběžně upravuji. Samozřejmě pod dojmem a s přáním, abych tím zároveň i vylepšoval výsledný výrobek. A já myslím, že se to celkem daří. Tento recept kombinuje recepty na český chléb s moderním pojetím pečení pšeničného chleba. Na množství špinavého nádobí je recept lehce neúsporný. Na čas je také delší, ale většinu času těsto jen odpočívá. Opakované stretch and fold můžete, ale nemusíte – záleží na čase, který je k dispozici. Obrázek v tomto příspěvku je můj (nepřipomíná vám jisté pánské orgány? :) ) a k vidění jsou skutečně jedny z prvních chlebů pečené tímto postupem. Chuťově samozřejmě nadprůměrné, jinak bych si sem recept nepoznamenal. :D Nebudu se tu moc rozepisovat v postupu, spousta věcí platí podobně jako ve v. 2. Tedy jen to hlavní… Pokračovat ve čtení „Recept na domácí pšenično-žitný chléb v. 3“
Jestli umíte pracovat s kynutým těstem, třeba na Vánočku nebo na pizzu, tak těsto na toastový chléb pro vás nebude nic zásadně nového. Hlavní ingredience a jejich poměry jsou stejné, takže i hydratace a práce s těstem je obdobná. On toast je vlastně taková slaná vánočka s menší množstvím tuku. Můžete na to jít buď cestou bílé klasiky (bez vejce, bez cukru, bez mléka) a pak se nabízí dát málo droždí a chuť podpořit delší chladnou fermentací. A udělat si z chleba toast se šunkou, sýrem a kečupem v toastovači. Nebo můžete jít cestou francouzského snídaňového toastu a naopak přidat vejce, cukr, část vody nahradit mlékem nebo přidat více másla, dát více droždí a kynout při pokojové teplotě. A pak si toast k snídani opéct na másle a přikusovat k míchaným vajíčkům. A nebo třetí možnost je zvolit nějaký kompromis a udělat univerzální výtvor podle své dlouhodobé či momentální chuti. Pokračovat ve čtení „Recept na domácí toastový chléb“
Prakticky nezávisle jsem se dopracoval k tomu, že můj recept se trošku podobá tomuto. Doporučuji přečíst, protože je tam několik věcí celkem podrobně popsáno (včetně fotografií), což začátečníkovi pomůže a já na psaní románů čas nemám. Raději peču. :D Ale níže je můj postup, v kterém je základním cílem jednoduchost přípravy tak, aby vše probíhalo ráno nebo až odpoledne a večer. Než se pro tento recept rozhodnete, podívejte se ještě na můj další postup a recept v. 2. Přes den je člověk v práci nebo pryč a těsto si musí poradit samo. Harmonogram mám tak, že čerstvý chléb připravený k večeři, ale časy lze také snadno posunout, aby byl chléb k pozdní snídani nebo k obědu o víkendu. Používám systém vedení kvásku popsaný v mém příspěvku zde. Těsto má 1800 g, pečou se dva bochníky.
Pokračovat ve čtení „Recept na pšenično-žitný domácí chléb v.1“
