Co mi nepomohlo, asi neublížilo a nebylo to zadarmo

Alternativní léčbu aktivně nevyhledávám, ale když mi někdy někde tak trochu spadne do klína, tak si se jí nebráním. Přistupuji k tomu s vírou, že to může pomoci, protože když už nic, alespoň si přece dopřeji ten placený placebo efekt. Ale ani to se mi obvykle nepoštěstí. Na mé neurologické problémy (podezření na chronickou boreliózu) jsem subjektivně nepozoroval žádný efekt těchto metod. Pokračovat ve čtení „Co mi nepomohlo, asi neublížilo a nebylo to zadarmo“

Když zdravotní systém nefunguje

Dlouho jsem myslel, že to nebudu muset říct. Ale po 3 letech chození po doktorech mohu říct, že jste stále téměř na začátku a že zdravotní systém v ČR není schopen efektivně moje chronické problémy řešit. Po různých vyšetření se dá říci, že některé onemocnění s velkou pravděpodobností nemám. O jiných se dá říct, že je mít můžu, ale testy to nejsou schopné prokázat. Některé příběhy, co jsem s lékaři zažil, jsou téměř k neuvěření. Pokračovat ve čtení „Když zdravotní systém nefunguje“

Moje dvě keše v Praze

Zatím jsem našel 131 keší. A jako průřez základní rozmanitostí mi to docela stačí. Není mým cílem se honit po počtu keší. Až to zase začne děti bavit, budu v tom více pokračovat. Ale neodolal jsem a dvě geodetické keše jsem založil v Praze. I přes počáteční nezkušenost a nutnosti měnit skrýš si myslím, že se mi obě povedly. Jedna je mystery Geodetika / Geodesic u ČVUT a druhá je Stanovisko / Standpoint na Zahradním Městě. Když má být keš tak trochu interaktivní, důležité je, aby mechanismus byl co možná nejvíce robustní a odolný proti chybnému zacházení. Přestože jsem se o to hned od počátku snažil, trvalo, než se vše vychytalo. Protože pokud bych chybky neopravoval a schránky nevylepšoval, pak bych mohl ke keším obden lítat a něco spravovat. A to by mě určitě nebavilo. Lepší je sedět doma a večer si přečíst pochvalné logy kačerů, kteří se v terénu trochu potrápili. To udělá radost. Doufám ale, že schránky nikdo neodcizí. V mých případech by náhrada keše byla dost pracná a nejsem si jist, kolikrát bych měl chuť to dělat.

Alergie a krbová kamna

Dlouho jsem žil s jakousi alergií, kterou jsem neměl nijak potvrzenou, protože u lékaře jsem nebyl. Nakonec jsem se tam někdy příležitostně odhodlal. Čekal jsem alergii na kočku, nicméně ukázala se jako hlavní alergie na roztoče. Začal jsem si všímat, že často mám alergii v prašném prostředí. Prášky jsem nikdy nebral, nicméně teď jsem si párkrát Desloratadin rád vzal. Nejdříve jsem také nevěděl, v čem je problém. Jsem u babičku, je tu čisto, žádné koberce ani závěsy. Ale přesto pravidelně tu mívám alergii. V přízemí daleko více než v podkroví. Zapřemýšlel jsem a vyhodnotil, že hlavní problém tu budou krbová kamna. Vypadá to, že stoupající teplý vzduch víří prach a prachové částečky. Prach kolem dřeva a dřevěných briket to jen zhoršuje. Do svého domu plánuji dát interiérová peletová kamna Haas a Sohn za cca 43 tis. Kč. Tak můžu jen doufat, že budou pro alergiky trochu přívětivější, protože jinak to bude celkem drahý a těžký kus nábytku, pokud by měl být jen na okrasu.

Ticketing – online prodej lístků

Cílem bylo zorganizovat online předprodej lístků na kulturní akci. Vyhlédnul jsem si plugin Tickera, který spolupracupracuje s Wordpressem (na něm běží stránky akce). I kdybych však koupil placenou verzi Tickery, nemohl bych implementovat např. platební bránu pays.cz, kterou jsem z určitých důvodů potřeboval. A tak jsem se přes lidi z brány pays.cz dostal k ticketingovému systému smsticket.cz. Vše nastavíte v online rozhraní a na svůj web umístíte pouze iframe. Provize je 5 % z prodaného lístku, což by měla být na stávajícím trhu jedna z nejlepších nabídek. Výplata prostředků probíhá po akci na účet. Koupit celou dražší vstupenku přes SMS nejde, protože max. hodnota SMS je nižší. (Zakoupená SMS pak může sloužit jako rezervace s doplatkem na místě.) Pro fyzickou osobu je potřeba zaslat smlouvu s ověřeným podpisem. Princip je ten, že ticketingová společnost jen pomůže s prodejem, ale obvykle se samozřejmě vzdává jakékoli daňové povinnosti, to si již řeší organizátor sám.

Holandská trouba – Dutch oven

Když jsem začal péct ciabatty, troubu jsem na první fázi pečení pářil a chleba stříkal rozprašovačem vodou. Bylo docela časově a organizačně náročné. Místo klidu na pečení samotného těsta se člověk musel ještě zabývat věcmi kolem páry. Nemluvě o tom, že spousta páry se při otevření trouby vyvalí ven, hrozí opaření dětí, zvýšená pravděpodobnost koroze trouby atd. Když jsem začal péct chléb, brzy jsem se přeorientoval na jiný způsob vytvoření vhodné atmosféry pro kynutí těsta – dutch oven neboli holanská trouba. Chléb na prvních 15-20 pečete na cca 250 °C v nádobě s víkem, na druhou fázi pečení víko sundaváte. Funguje to dobře. Většinou se doporučuje nádobu rozehřívat společně s troubou, ale ověřte si, zda to vaše nádoba vydrží. Nicméně ani rychlé ohřátí či zchlazení nádobám zpravidla nesvědčí. Některé testy nicméně ukázaly, že i když dáte těsto do nepředehřáté nádoby do předehřáté trouby, dosáhnete také uspokojivých výsledků. Pokračovat ve čtení „Holandská trouba – Dutch oven“

Recept na pšenično-žitný domácí chléb v.1

Prakticky nezávisle jsem se dopracoval k tomu, že můj recept se trošku podobá tomuto. Doporučuji přečíst, protože je tam několik věcí celkem podrobně popsáno (včetně fotografií), což začátečníkovi pomůže a já na psaní románů čas nemám. Raději peču. :D Ale níže je můj postup, v kterém je základním cílem jednoduchost přípravy tak, aby vše probíhalo ráno nebo až odpoledne a večer. Než se pro tento recept rozhodnete, podívejte se ještě na můj další postup a recept v. 2. Přes den je člověk v práci nebo pryč a těsto si musí poradit samo. Harmonogram mám tak, že čerstvý chléb připravený k večeři, ale časy lze také snadno posunout, aby byl chléb k pozdní snídani nebo k obědu o víkendu. Používám systém vedení kvásku popsaný v mém příspěvku zde. Těsto má 1800 g, pečou se dva bochníky.

  • 50 – 80 g žitného kvásku (podle teploty a požadované délky kynutí)
  • 1000 g mouky (30 % žitná chlebová, 10 % žitná celozrnná, 30 % pšeničná chlebová, 10 % pšeničná celozrnná, 20 % pšeničná bílá)
  • 750 g vody (celková hydratace 76 %)
  • 23 g soli (2,2 % mouky)
  • 10 g kmínu (50 % celý, 50 % mletý, + volitelně posyp)
  • semínka dle libosti (ubrat kmín)

Pokračovat ve čtení „Recept na pšenično-žitný domácí chléb v.1“