EMG – elektromyografie

Elektromyografie (EMG) je neurologické vyšetření. Většina neurologů nemá tento přístroj ve své ordinaci k dispozici, a proto na vyšetření odesílá do EMG laboratoře. Vyšetření dolních nebo horních končetin může trvat cca 30 minut. Laboratoře jsou však značně vytížené – údajně také proto, že vyšetření neurologové předepisují, ačkoli k tomu nejsou indikace u pacienta. Jak jsem se dozvěděl při objednání – Nemažte si před vyšetřením nohy! To mladým lidem asi přijde úsměvné, ale u starších to asi není nic výjimečného. Pokračovat ve čtení „EMG – elektromyografie“

Hexacima – nežádoucí účinky

Sami jsme si navrhli plán očkování hexavakcínou. Schéma 2+1, první očkování v 9. měsících, druhé v 11. měsících. 1 měsíc rezerva, aby se v případě nemoci dalo očkování posunout a přesto bylo dítě naočkováno do 1 roku života.

Čekali jsme Infanrix Hexa, ale bez upozornění doktorka píchla novou Hexacimu. Měla být šetrnější (neprokázáno studiemi), nicméně samozřejmě není tak dlouho vyzkoušená (ačkoli se příliš neliší od předchozích vakcín). V každém případě by měla doktorka dát na výběr, poradit, …

Po 1. dávce:

  • horečka cca 39,6 °C trvající 4 dny. (u max. 1 ze 100)
  • Opakovaný abnormální bezdůvodný pláč cca 1,5 hodiny. (u max. 1 z 10) Objevil se až po opadnutí horečky.
  • Ztráta chuti k jídlu.
  • Dlouhotrvající zatvrdnutí v místě vpichu. (u max. 1 ze 10)
  • Do předočkovacího fyzického stavu návrat za více než 1 týden.

Snižování teploty: diskuze se rozcházejí při hodnocení vhodnější účinné látky na sražení teploty u dětí (ibubrofen x paracetamol). Acylpirin je jasný, ten by se dávat neměl. My měli doma nejdříve jen tabletový paralen. Což o to, rozpuštěný na lžicce zabral, ale aplikace byla problematická. Proto jsme museli koupit čípky. U nich vždy jednou kvíkne, ale alespoň si nevypracuje odpor k násilnému krmení čehokoliv.

Po 2. dávce: zvýšená teplota cca 2-3 dny, podán 1 čípek pro snížení teploty vyšší než 39 °C.

Po 3. dávce: zvýšená teplota 1-2 dny, bez podání čípku pro snížení teploty.

Dentální hygiena – začátky

První pobídku k tomu, abych si došel na dentální hygienu, jsem dostal cca ve 20 letech a to spíše náhodou, když jsem změnil zubaře. Osvěta v této oblasti nebyla tehdy  na příliš dobré úrovni, určitě se ale zlepšuje. Tenkrát jsem však návštěvu dentální hygienistky (většinou to bývají ženy :-) ) odkládal tak dlouho, až jsem ji odložil úplně. Důvodem nebyl ani tak strach, ale úplně jsem netušil, zda by to mělo smysl. Upřímně se přiznám, že jsem si naivně myslel, že se mi do mezizubních otvorů kartáčky rozhodně nemůžou vejít a další podobné nesmysly. Pokračovat ve čtení „Dentální hygiena – začátky“