Ing. Martin Buřič, Soběslav, IČO 04680669

Píši recenci na firmu Ing. Martin Buřič, IČO 04680669, Kadlecova 530, 392 01 Soběslav. V negativních recenzích se nevyžívám. To můžete vidět z toho, že do téhle se mi už rok nechtělo a píši ji cca rok po vypršení běžné záruční lhůty na provedenou stavbu. (Mezitím jsem firmu nijak nekontaktoval.) Napsat se to musí, je potřeba dát vědět, že spolupráce neprobíhala běžně a hladce. K napsání recence mě popíchlo, že jsme domlouvali schůzku se technickým dozorem, že se dojde podívat na popraskané omítky. No zážitky ze stavby by vydaly na román, ale dneska to vezměme bodově. Zábavné historky z natáčení třeba někdy jindy. Ve stručnosti, firmu nedoporučuji ke spolupráci. Proč?

• Začátek spolupráce. Rozumné vystupování stavbyvedoucího, pohodový přístup, nějaké dobré reference, bohatý životopis. Bez vyzvání zaslané další reference na provedené stavby menšího rozsahu. Bohužel v kontrastu s budoucím stavem, což je pro zákazníky skrytý problém.
• Pracovní rámec. Ve své naivitě jsem si na začátku neuvědomil (ani mi to ale nezdůraznil), že stavbyvedoucí pracuje na plný úvazek jinde (AUBÖCK) a do mé akce rekonstrukce domu se pouští k tomu navíc. A má rodinu a děti.
• Časové vytížení. Přecenil své možnosti, neodhadl náročnost rekonstrukce a moje požadavky na kvalitu. Co je mi platné, že vede v Praze stavby za stovky milionů, když se nedařilo kvalitně vést stavbu za 3 miliony. Omluva od něj za to padla, ale nikdy neměla nějaký další dlouhotrvající impakt v činech.
• Pracovní auto. Ke stavbě jezdil většinou pracovním vozem AUBÖCK. Nikdy ho nezaparkoval před stavbou, ale vždy jezdil jinam dál, asi aby se se stavbou nespojoval jeho hlavní zaměstnavatel. Nepůsobilo to na mě dobře.
• Komunikace. Komunikovalo se nejčastěji přes emailový účet jeho ženy. Divné. V každém případě postupně se komunikace zhoršovala, až byla tragická. Týdny bez odpovědi a zvednutí telefonu. Záměrně, na což poukázala manželka (stavbyvedoucího).
• Reakce na otázky. Nezřídka se stávalo, že otázka zůstala nezodpovězena. Něco si myslel, ale záměrně či takticky nereagoval. Tak mi to přišlo a bylo to zvláštní. Z některých opakovaných dotazů totiž bylo jasné, že otázku slyšel, protože dokázal na výzvu odpovědět na původní dotaz.
• Cena. Cenová nabídka byla o něco nižší než od konkurence. Započteny však byly spíše levnější materiály a kvalitnější věci se musely doplácet. Tomu i odpovídá, že stavbyvedoucí v průběhu doporučoval spíše levnější výrobky (výjimka střešní okna), rychlejší řešení, méně pracné řešení apod.
• Dodatečné ceny. Některé nacenění dodatečných prací bylo velmi vysoké a příliš neodpovídalo reálné situaci (např. výlez na střechu).
• Cena elektroinstalace. To si pamatuji, protože mě to zaujalo. Nabídka na elektroinstalaci od mého instalatéra (a s daleko větším množstvím zásuvek) byla skoro o polovinu nižší, než nabídka od firmy Ing. Martin Buřič.
• Fakturace. To byl problém. Jestli si vzpomínám, tak vlastně každá faktura, možná kromě třeba 2 prvních, se opravovala. Všechny směrem dolů, některé i o hodnoty desítky tisíc Kč. Nepřesnosti, nejasnosti, zmatky, náročné na kontrolu.
• Cashflow. Firma v průběhu výstavby opakovaně uváděla potřebu urychlého zaplacení faktur, protože nemá dostatek vlastních finančních prostředků na pokračování ve stavbě.
• Technický dozor. Můj technický dozor stavby v podstatě vždy potvrdil mé domněnky, že daná věc probíhá nestandardně a že se s podobnými věcmi se na ostatních stavbách příliš nesetkává.
• Zaměstnanci. Neměl dostatek lidí a kvalitních dělníků. Někdo mu prý odjel do Skandinávie, aby rychleji mohl splácet dluh, jestli jsem to dobře pochopil. Většinou tu byly tak dva lidé. Když jeden vypadne, je to samozřejmě problém.
• Plnění termínů. Na dohodnuté kontrolní dny jednou za 14 dní jezdil pravidelně. Dohodnuté (zapsané) termíny pro plnění meziúkolů neplnil, neomlouval se, většinou ani nevysvělil. Jel si svým tempem, nenechal se námi vykolejit.
• Stavební deník. Já stavební deník vůbec neviděl. Technický dozor možná někdy ano, ale prý tam bylo i mnohatýdenní zpoždění. V každém případě se ale nepředávala práce třeba před technologickým zakrytím apod., jak se měla.
• Začátek stavby. Stavbyvedoucí odjel na 2 týdny asi do Norska. Žádný problém, ale později se postupně ukázalo, že odhad náročnosti a délky zhotovení stavby měl velmi nereálný a odkládat začátek byl trošku luxus.
• Bourací práce. Začaly se zpožděním. Stavba byla následně relativně dlouho nezakrytá, štěstí bylo, že podzim bylo suchý a pršelo jen velmi málo. K zakrytí tvárnic jsme pak museli stavbu vybízet.
• První problém. Jako ten vnímám věc, kdy na stavbě ještě probíhali bourací práci, ale mezi tím se již vesele začala zdít nová nosná. Nicméně bez izolace, v bordelu na původní podlahu. Připomínkoval to dozor a já, zeď šla dolů a začalo se znovu.
• Vytopení sousedů. Opakovaně stavba vytopila sousedy přes nově udělaný neodizolovaný stop. Stavbyvedoucí mi o tom podruhé vůbec neřekl (čemuž sousedé nemohli ani uvěřit), a tak vzniklo sousedské nedorozumnění, které jsem musel zbytečně žehlit a měl jsem s tím starosti.
• Přerušení prací. Při odkladu platby jedné faktury, z důvodu nutnosti řešit větší množství nesouladů v soupisu prací, stavba vyhrotila situaci a na protest zastavila práce. Nekorektní postup s ohledem na to, jaké chyby ve fakturaci byly a že následně byly uznány. Situaci zklidnil technický dozor.
• Přítomnost na stavbě. Myslím si, že netrávil na stavbě dost času. Důkazem budiž kontrolní den, kde jsme mu ukázali hned několik zásadních věcí, které pro něj byly ale úplná novinka. Kdyby byl na stavbě předem a podíval se kriticky, musel by to všechno dávno vidět.
• Pokládání filigránů. Jen náhodně jsem se dozvěděl o této zásadnější činnosti. (Podobně jako o instalaci krovu.) Stavbyvedoucí při tom nebyl. Chybky v pokládce řešil můj technický dozor, kterého jsem tam alepsoň narychlo vyslal.
• Nátěr krovu. Krov měl různé barvy. Část zelená, část ne. Vysvětelení bylo, že půlka je prý natřená dokonce dvakrát, protože krov byl natřený už z výroby a stavba to vůbec nevěděla. Snad to tak je. V nátěrech fasády a palubek byly také chyby, ale to se tak někdy stane.
• Střecha. I po přepočtení plochy střechy se objednalo tašek málo (podle starého rozpočtu?). I po doobjednání jsem ale musel prosit, aby mi tu alespoň něco do rezervy zbylo. Šok jsem nedávno měl, když jsem viděl prasklou tašku slepenou izolepou.
• Střešní komínky. Když jsme totiž u izolepy, tak s ní byly obmotány větrací komínky kanalizace, ačkoliv výrobek má plastový protikus, který se instaluje na fólii z vnitřní strany. Jeden ze dvou se na stavbě i válel. Nevyřešená reklamace.
• Kvalita práce. Když už i sousedé vás zastavují, že máte extrémně nakřivo překlad okna, že nesprávně kombinejete druhy materiálů apod., něco není v pořádku. Kvalitu prací nehodnotím dobře, byl to problém. Elektrikář třeba upozornil na chybně svázané zdivo v rohu – a taky, že už to tam praská. Vžil se při stavbě i termín „Buřičovina“.
• Bagr, nopovka. Dělali kanalizační vícepráce. Měli bagrem najít kanalizační řad, rychle to bez domluvy vzdali a já musel bagr objednat svůj a celé to dořešit. Napojení nopové fólie (spoj) u baráku s nulový přesahem. No chápali byste to?
• Kaslíky žaluzií. Dole jsem je dostal zadarmo, jako nějakou kompenzaci za něco jiného. Asi za to, že horní kaslíky v podkroví se zapomněly udělat úplně. Tedy po pravdě trochu dlouho jsme přemýšleli, co a jak, až to stavbyvedoucí zabetonoval věncem a nevzpomněl si, že je tam měl dát.
• Sádrokartony. Něco se zarovnávalo snad pořád dokola – rovná čára na stropě byla jak serpentýny. Tady jsem si pozval na kontrolu známého, který se tím živí, Těžce to kritizoval. Chybějící pásky, špatně ložené spáry SDK apod. , tolik tomu nerozumím. Prý v zápalu boje, řekla stavba.
• Nepořádek na stavbě. Nečekám na stavbě hygienicky sterilní podmínky, ale nepořádek byl krutý. Opět i ostuda u sousedů a okolí. Viděl jsem jako geodet nejednu stavby, ale tohle byla silná káva. Stavba tchána byla proti našemu pintich uklizená. I oknaři firmu vyzývali k dodatečnému úklidu. Beton v prahu při předání stavby také není v pořádku.
• Parapety. Problém byl s venkovními i vnitřními. Ty vnitřní instalovány bez zaříznutí extrémně přesahující. Komentář stavbyvedoucího byl, že si myslel, že se mi to asi takhle nebude líbit. Neochráněny při stavbě, předány poškrábané.
• Okna a dveře. K nim tu myslím je už jeden příspěvek, nebudu dále rozebírat. Recenzovaná firma s dodavatelskou firmou oken po incidentu ukončila spolupráci.
• Síťování. Já bych pórobeton síťoval. Multipor v exteriéru už tuplem. Nechal jsem se blbec přesvědčit o opaku. Na obvodových zdech skoro všude mikrotrhliny. Původní pálené zdivo je úplně v pohodě. Chybějící sítě na přechodu materiálů – dostupná fotodokumentace, ale nedodána.
• Písek. To byla trochu „sranda“. Stavba vyluxovala písek z dětského pískoviště na zahradě. Bez povolení. Několikrát jsem urgoval, ať to tam dětem vrátí. Dali pár kýblů, zdaleka ne do původního stavu. Znova urgence, zase pár kýblů. Dále jsem neměl sílu trapně urgovat a spokojil se se sníženým stavem hladiny.
• Příprava na výmalbu. Maloval jsem si raději sám. Stavbyvedoucí řekl, že budu mít zdi k tomu připravené. Nebyly. Štukoval jsem, akryloval jsem jak zběsilý několik dní. Něco jsem i reklamoval a stavba přeštukovávala celou zeď. Stovky lokálních defektů způsobili např. podlaháři.
• Štuky. Štuky v zádveří soused ohodnotil známkou 3. Ale viděl jen zádveří. Dozor musel tužkou malovat po stropech a poukazovat na defekty. Proč se na stavbě používaly štuky různých výrobců (a tedy hrubostí) jsem se opakovaně ptal, nic jsem se nedozvěděl.
• Opakované opravy. Prý je jasné, že se věci předělávají, na poprvé to vždy nevyjde. Zajímavý přístup. Když se ale min. podruhé předělával výlez na střechu, již byla slyšet od stavbyvedoucího nepěkná slova o předělávkách.
• Výška dveří. Byla v podkroví přilišná. Technickými specifikacemi výrobců dveří jsem musel přesvědčovat, že to tak je. Řešeno nalepením různého materiálu na podhledy (bez sítě). To záhy vypraskalo. Oprava přivrtáním a síťováním.
• Střešní vikýř. Zatékalo, a to i po zhotovení vnitřních omítek. Deadliny nápravy nedodrženy. Na chyby na střeše jsem opakovaně musel upozorňovat a teprve několikáte řešení je nyní dočasně funkční. Původně otvory ve střeše, lepené molitaníčky jako zábrany apod. Prý je to ok, jinak to moc nejde a že to jistí pojistná fólie. Ach jo.
• Subododavatelé. Jeden ze subdodavatelů o stavbyvedoucím konstatoval, že se často stane, že nemá stavbu připravenou, i když si je pozve. Prý je s ním nejhorší spolupráce ze všech stavbyvedoucích, se kterými v rámci AUBÖCK pracuje. Klempíř tragédie, viz samostatný článek. Omítkář asi zemřel (jak stavbyvedoucí konstatoval), protože s ním nekomunikuje (a se mnou taky ne).
• Připravenost pro profese. V pondělí měl nastoupit můj topenář na podlahové topení. Šok nás všech byl v tento den při kontrole, když přijdeme a v přízemí není podlaha vyrovananá ani odizolovaná. Stavbyvedoucí to nezdůvodnil, šel se ale na cca 10 minut uklidnit do auta.
• Profese. Po zkušenostech s hrubou stavbou jsem se neodvážil firmě svěřit subdodávky elektro, voda a topení. A jsem za to zpětně rád. Spolupráce s „mými“ lidmi byla řádově bezproblémovější a je dodnes dále funkční. Subdodavatelé firmy se někdy spíše chovali jako „po mě potopa“. Firma Ing. Martin Buřič nedostala provize ze odebrání těchto profesních prací.
• Příslib NZÚ. Přislíbil vyřízení dotace Nové zelené úsporám. Později odložil po Novém roce, až bude volněji. Dlouho nejasně mlžil, až nakonec jsem tedy z něj dostal konečné slovo, že to neudělá. Což bylo nakonce pro mě dobře, protože mi následně došlo, že by to neudělal dobře.
• Faktury v souladu s NZÚ. Nakonec byl totiž i problém z firmy dostat i jen faktury splňující požadavky NZÚ. Ponořila se do toho hlavně chudák moje žena, která mu faktury celé zkontrolovala a něco upravovala. Úřednice pak byla k fakturaci vstřícná a nevyžadovala toho podrobností, kolik by mohla.
• Pohrůžka ČOI. Neochota řešit reklamaci a neochota komunikovat mě jednou přivedla na nutnost pohrůžky podání podnětu k ČOI. Ohradil se, že vyhrožuji, ale zafungovalo to a na chvíli se zase spolupráce a komunikace jakoby nic obnovila.
• Nedrží slovo. Ale to mně zklamalo. Když už jednou něco jasně řekl, že reklamaci v žádném případě neuzná, tak přece nemůže po nějaké době dělat jakoby nic a být svolný k opravě. To u mě dále klesnul. Když mám jasný názor, tak si za tím stojím. Viz článek k chybně vyvedené špaletě balkónových dveří.
• Konec živnosti. Po mé dlouhotrvající kritice se vyjádřil, že se stavbami na vlastní triko končí. Věřím, nevěřím, těžko říct. V pokušení určitě byl a bude, živí se v tom oboru, i když jako zaměstnanec. Dodrží slovo?
• Dodržení termínu. Myšleno dokončení stavby. Jakoby splněno, protože jsem firmě odebral zhotovení veškerých dokončovacích prací. V případě jejich požádování nebylo ale reálně možné, aby se termín splnil.
• Konec spolupráce. Závěr byl smutný. Dlouhá odmlka, chvilku záchvěv aktivity a vyřešení něčeho. Nakonec odmítnutí zhotovení záručních oprav na domě (např. klempířina – na obrázku, omítky). Jeho subdodavatel(é) ke mně prý odmítají přijet. (Nedivím se.) Zároveň mi v afektu po telefonu vyhrožoval a práskl telefonem. Po vlažném jednání aspoň jasný názor, tak jsem ho poslechl a už jsem mu od té doby nevolal nevolal. Zhruba to bude právě rok.
• Splácaný dům. To mě ještě na posledním telefonátu zaujalo. Prý mám dům splácaný ze všech možných materiálů, tak je jasné, že bude praskat. No na plácání materiálů se podílel on sám. Takže závěrem si sestřelil vlastní práci, ale za sebereflexi bych to moc nepovažoval.
• Nepochopení. Firmu hodnotím ve výsledku negativně. Jeden z hlavních důvodů je ten, že si nemyslím, že by bylo možné jejich úroveň prací v budoucnu snadno a rychle zvýšit. Snažil jsem se jim dávat zpětnou vazbu, zvyšovat kvalitu, leckdy jen přátelsky poukázat na chyby, napsat podrobný email, jak by to mělo vypadat. Nebylo to však pochopeno a mám pocit, že tedy není zájem na tom něco měnit.
• I could go on. But it is not needed. The point has been made.

Tak to by asi stačilo, pro představu. Když se mi něco stane v nejbližší době… Třeba i ze Skandinávie, protože fyzickým násilím mi vyhrožoval třeba i ten „nejspolehlivější“ dělník firmy (asi ten urychleně splácející dluhy ve Skandinávii). A to jsem mu jen ušetřil práci, protože jsem ho z domu vlídně a slušně vykázal, než abych mu povolil opravu způsobem (zn. levně a rychle), se kterým jsem v dané chvíli nesouhlasil. A už jsem si nedokázal představit, že bych ho tam naštvaného hnal na další opravu. Nikdo po sobě věci rád neopravuje a když to dělá se vztekem, jak to asi může kvalitativně dopadnout?

Ale ať končíme trochu pozitivně. Stavařina, to je těžký boj a já bych to dělat nechtěl. Všechna čest bojovníkům. Teď po covidu, při válce na Ukrajině, při inflaci, o to hůř. Podařilo se ale, že firma hrubé věci dokončila a zbaběle neutekla, i když to bylo v průběhu lákavé a několikrát to bylo ve hře. Nebo spíše v druhé půlce pořád, aspoň z naší strany. Také si stavbyvedoucí dokázal vždy nějak poradit s problémy a novými skutečnostmi (přeprojektování krovu), i když to někdy trvalo delší dobu. Prvotní a po celou dobu hlavní problém byl těžce nezvládnutý odhad časové náročnosti stavby a její neslučitelná kombinace s hlavním pracovním poměrem stavbyvedoucího někde jinde. A také podstatně odlišné kvalitativní představy o realizaci stavby.