Když jsem začal péct ciabatty, troubu jsem na první fázi pečení pářil a chleba stříkal rozprašovačem vodou. Bylo docela časově a organizačně náročné. Místo klidu na pečení samotného těsta se člověk musel ještě zabývat věcmi kolem páry. Nemluvě o tom, že spousta páry se při otevření trouby vyvalí ven, hrozí opaření dětí, zvýšená pravděpodobnost koroze trouby atd. Když jsem začal péct chléb, brzy jsem se přeorientoval na jiný způsob vytvoření vhodné atmosféry pro kynutí těsta – dutch oven neboli holanská trouba. Chléb na prvních 15-20 pečete na cca 250 °C v nádobě s víkem, na druhou fázi pečení víko sundaváte. Funguje to dobře. Většinou se doporučuje nádobu rozehřívat společně s troubou, ale ověřte si, zda to vaše nádoba vydrží. Nicméně ani rychlé ohřátí či zchlazení nádobám zpravidla nesvědčí. Některé testy nicméně ukázaly, že i když dáte těsto do nepředehřáté nádoby do předehřáté trouby, dosáhnete také uspokojivých výsledků.
Já jsem chtěl, aby se do trouby vešly dvě oválné nádoby vedle sebe. To byl velký problém vymyslet a sehnat. Ale jednu jsem měl doma hned. Skleněný oválný pekáč Simax od českého výrobce Kavalier. Stále ho sice dělají, ale už ho bohužel trošku nevhodně „vylepšili“ strukturováním. Použít ale jde. Šířka něco malinko přes 20 cm, ale hlavní výhoda je rovné víko. Protože já pekáč používám vzhůru nohama. Chléb z kynoucích ošatek vyklápím na rovné víko (délka asi 28 cm), poté chléb žiletkou proříznu a poté přiklápím dnem. Velká výhoda je, že takhle se velmi snižuje riziko popálení a navíc nemusím používat třeba pečící papír pro spouštění těsta hluboko do pekáče. Investice pouze cca 350 Kč a super výsledek. Litinové či keramické pekáče za tisíce Kč se mi dva do trouby nevejdou, navíc s nimi zpravidla není možné udělat trik s otočením vzhůru nohama, protože poklička má držátko. Takže uvidíme, jak bude sklo trvanlivé, ale zatím naprosto bez problémů. Předehřívám nádoby v troubě.