Na webu pecempecen.cz je k dispozici kvásková mapa. Zřejmě hlavně ČR, ale hranice státu nejsou omezení. Nápad výborný, zaregistroval jsem se a přidal jsem místo. Editace dat se dá provést pomocí editačního odkazu zaslaného přes email. Nějak jsem o tom do hloubky nepřemýšlel a název místa jsem zadal naše rodinné příjmení. Nicméně napsal první zájemce. Sice hezky, ale nešlo si nevšimnout zvláštní češtiny – asi cizinka. Tak jsem si uvědomil, že teď bych měl takhle někoho pozvat před své dveře nebo přímo domů a předávat mu kvásek. Žijeme v Česku a mapa by se dala různě zneužít k obhlížení bytů a domů a následným krádežím. (Nemluvě o mapě včelínů a včelnic.) Možná jsem paranoidní, možná ne až tak moc. Takže jsem zájemkyni napsal, že si kvásek předáme u blízkého obchodního centra. Jenže to byl konce diskuze a k předání už nedošlo. Takže název místa na kváskové mapě jsem editoval a i email je tam s přezdívkou, aby to bylo trošku anonymní. Jistota je jistota.
Vedení žitného chlebového kvásku v.1
Zvolil jsem takovou zlatou střední cestu pro vedení mého kvásku, který jsem pracovně nazval Rebell. Odmítám nejjednodušší variantu – tj. hodit hibernovaný kvásek z lednice rovnou do těsta. Chci mu dát nějakou pravidelnou možnost se aktivovat a ne ho udržovat stále v lednici. Na druhou stranu klasické třístupňové vedení kvásku je sice pěkné, ale náročné na přítomnost. Intervaly by asi šly protáhnout třeba na 8 hodin, ale výsledkem by bylo příliš velké množství kvásku, které nepotřebuji. Pro můj recept na pšenično-žitný chléb v. 1 (dva bochníky), kdy nehnětené těsto se zpracovává cca 9-12 hodin, potřebuji jen minimum kvásku. Něco mezi 50 a 80 g (podle času kynutí, teploty těsta a prostředí). Pokračovat ve čtení „Vedení žitného chlebového kvásku v.1“