Elektromyografie (EMG) je neurologické vyšetření. Většina neurologů nemá tento přístroj ve své ordinaci k dispozici, a proto na vyšetření odesílá do EMG laboratoře. Vyšetření dolních nebo horních končetin může trvat cca 30 minut. Laboratoře jsou však značně vytížené – údajně také proto, že vyšetření neurologové předepisují, ačkoli k tomu nejsou indikace u pacienta. Jak jsem se dozvěděl při objednání – Nemažte si před vyšetřením nohy! To mladým lidem asi přijde úsměvné, ale u starších to asi není nic výjimečného.
Přestože jsem princip EMG před vyšetřením nestudoval, dalo se vytušit, o co asi jde. Jelikož se používají dvě elektrody, tak se zřejmě sleduje přenos (síla, rychlost?) nervových vzruchů svalem. Nejprve jsem dostal elektrody ploché, nalepovací. Elektrické signály byly relativně silné a zejména na chodidlech nepříjemné. Kromě cukání měřeného místa mi škubalo prakticky celé tělo. Poté se do svalu zapíchly tenké jehličkové elektrody. Tam se zřejmě měřila síla (amplituda) signálu, protože důležité bylo porovnat klidový stav svalu s aktivním.
Byl jsem na vyšetření v klinNeuro, Revoluční 19, Praha 1. A to proto, že měli nejkratší objednací termín (méně než 1 měsíc). V jiných laboratořích bych čekal i několik měsíců. Líbilo se mi, že doktorka jen slepě neprovedla vyšetření, ale chtěla si ode mě detailně poslechnout, jaké mám problémy. Zpětně jsem se dočetl, že EMG může odhalit např. i ALS. Co jsem věděl, že roztroušenou sklerózu však nedetekuje. Trochu mě překvapila slova, že obvykle tu mají staré lidi, a tak nemají moc porovnání pro amplitudy u mladých (jsou vyšší). Z vyšetření byl závěr, že se nic nenalezlo. Na vyšetření jsem šel ve stavu, kdy jsem necítil pravou nohu, nemohl jsem běhat a na chůzi jsem se musel soustředit. Doktorka do zprávy pracně kopírovala grafy se záznamy, nicméně celkem zbytečně, protože v tak malé velikosti na nich po tisku nebylo nic vidět.